Příběh o tom, jak se z povoleného výlepu Inside Out stal projekt nebezpečný pro chodce a řidiče

Nejdříve chceme říci, že na projektu Inside Out už pracujeme opravdu dlouhou dobu. Není to nápad, který z čista jasna spadnul z nebe. V loňském roce na jaře jsme poprvé viděli TED Talk francouzského umělce JR, ve kterém mluvil o svém globálním projektu Inside Out. Líbilo se nám, jak vylepuje plakáty obličejů lidí a šíří tak emoce na různá témata. Rozhodli jsme se, že Inside Out uskutečníme také v Praze.

Přemýšleli jsme o tom, na jakou oblast bychom chtěli v Praze upozornit a v kontextu všech našich ostatních projektů jsme dospěli k tématu svobody pohybu po Praze. Vyrobili jsme si takový dřevěný foto koutek, který jsme nainstalovali na koncertu United Islands of Prague v zóně neziskovek hned vedle baru BEZBARu (projekt, který zaměstnává hendikepované jako baristy). Nakonec jsme přemluvili asi 50 lidí s hendikepem i bez hendikepu, kteří se nechali pro projekt vyfotit. Fotky jsme upravili, odeslali do New Yorku, kde nám je vytiskli a poslali zpět do Prahy.

Poté začala nejkomplikovanější a nejzdlouhavější část celého projektu. Chtěli jsme plakáty vylepit na místě, které by bylo v centru a které by mohlo dostatečně upozornit na myšlenku bezbariérovosti Prahy. Zároveň jsme ale nechtěli vylepovat plakáty ilegálně. Nepřišlo nám to fér a zároveň jsme už do celého projektu investovali tolik času, že jsme o ně nechtěli hned zase přijít kvůli nelegálnímu výlepu.

Vždycky jsme si vyhlédli místo a pak zkoušeli oslovovat majitele daného místa, zda by nám nepovolil výlep. To jsme dělali půl roku. Nakonec se okolo staveniště na Národní třídě objevila dřevotřísková stěna, která přesně odpovídala našim potřebám. Napsali jsme do Metrostavu a pak investorovi celé stavby CPI. Poprvé nám vysvitla naděje, že bychom mohli plakáty vylepit v centru na rušném místě a zároveň legálně. Obě společnosti byly vstřícné a s realizací projektu souhlasily za předpokladu, že získáme povolení pro výlep.

Hned jsme se pustili do shánění povolení. Nejdříve jsme napsali oficiální dopis starostovi Prahy 1 a jeho tiskové mluvčí. Na výlep jsme trochu spěchali, protože stavba měla do konce května dřevotřískovou stěnu odstranit a my jsme ji ještě chtěli stihnout použít pro naše plakáty. Poptávali jsme se, jak bychom mohli celou věc urychlit. Na Institutu pro plánování a rozvoj Prahy nám poradili, abychom se obrátili rovnou na odbor pro dopravu na Praze 1, konkrétně na paní Mocovou. Starosta se prý zbytečně zahlcuje nepodstatnými podněty a toto oddělení by mělo mít danou agendu na starosti. Obratem jsme se tedy obrátili telefonicky na paní Mocovou, která po konzultaci se svými kolegy usoudila, že pro povolení výlepu není třeba žádat dopravní odbor, ale máme se obrátit na živnostenský odbor na MHMP.

Na živnostenském odboru Magistrátu jsme kontaktovali jeho vedoucího, pana Svitavského. Tomu se projekt velmi líbil a rozhodl se, že mu lze udělit výjimku ze zákona zakazující výlep komerční reklamy, protože se o komerční projekt nejedná. Měli jsme velkou radost, protože jsme se konečně blížili k cíli a mohli plakáty vylepit legálně.

Plakáty jsme lepili v neděli v ranních hodinách, abychom řidičům nebránili v průjezdu a nezpůsobili tak žádné omezení. Hned druhý den ráno jsme dostali email od radního pro dopravu pana Veselého, který žádal okamžité odstranění plakátů, protože jejich výlep není povolen a v zúžené části ulice Vladislavova je nebezpečný pro chodce a řidiče.

Co se týká samotných fotek, nejedná se o klasickou výstavu, kterou si musíte projít od fotky k fotce a přečíst si popisky. Fotky si můžete pohodlně prohlédnout z chodníku a nevstupovat do vozovky. Zároveň si myslíme, že samotný automobilový provoz fotografie neohrožovaly více než například současný obrovský billboard hned vedle magistrály, na kterém spoře oděná modelka vysvětluje, že šperky nejsou hřích. Trochu se pozastavujeme i nad termínem zúžené vozovky. Když je vozovka zúžená, proč zároveň není zrušen pruh pro parkující auta? Silnice na konci Vladislavovy ulice je stejně široká, jako vždycky byla.

Je škoda, že Inside Out se mohl uskutečnit ve velké většině světových metropolí na netradičních místech nebo přímo v centrech měst, jenom v Praze se nám to nepovedlo. Opět jsme narazili na problémy v komunikaci se státní správou a silná ega. Na druhou stranu nás překvapila rychlost, s jakou se dostavila kontrola dopravního odboru na stavbu, aby přikázala okamžité odstranění výlepu a pohrozila vedení stavby správním řízením. Jenom doufáme, že státní správa takto rychle a efektivně postupuje vždy, a ne jen v případě projektů na podporu vozíčkářů. A protože tohle měl být veselý projekt, který měl mimojiné ukázat, že se státní správou lze dělat pěkné projekty ve veřejném prostoru, začali jsme s odstraňováním plakátů…

Napsat komentář